Tenhle blog bude vytvářet prostor pro myšlenková pohnutí autora a spol.

Rubriky

Nejnovější

Důvěra

19. 9. 2011 1:55
Rubrika: Nezařazené | Štítky: štítkové

Po první (a poněkud děsící) zkušenosti s blogem jsme se rozhodl napsat druhou úvahu na snad konečně nekonfliktní téma... :)

Za poslední dva dny jsem najezdil pár kilometrů na kole již v úplné tmě. Ačkoli mě to překvapilo, stalo se tak v důsledku poměrně známého jevu, který se každoročně periodicky opakuje (odborníky též nazýván "obligátní změna délky fotoperiody"- častěji však zván "Safra, to se zas brzo stmívá...") a tedy může zaskočit jen omezence jako já jsem.

Pravda, jel jsem trasou, kterou takměř dobře znám, ale jedna věc mě zaskočila. Ač jsem neviděl téměř nakrok (moje kolo doposud není opatřeno osvětlením vpředu- to znm. že jsem vlastně na něm jel v rozporu se Zákonem o provozu na pozemních komunikacích, si uvědomuju...), ani jednou jsem nevjel do velmi častých a velkých děr v té slinici... I když se mi většinou nepovede bez drobné nehody tamtudy projet ani ve dne, v noci jsem prosvištěl mezi děrami bez jakéhokoli jejich náznaku.

Když jsem si to uvědomil (asi 2 minuty poté...- jsem pomalejší), nemohl jsem tomu uvěřit. Po chvíli mě to ale začalo naplňovat zvláštním klidem a považoval jsem to za dobré znamení, že se mi tou hrbolatou a děratou cestou podařilo tak podivně proklouznout.

Ponechme stranou otázku, jak je to vlastně možné. Sám se přikláním k variantě, že si prostě podvědomě ta místa pamatuji a že ta hustá tma mě donutila, abych si nějak nevědomky vzpomenul.

Napadlo mě ale cosi jiného. Že Bůh možná od nás chce a očekává takovou tmu, aby nám mohl pomoci a my abychom svým snažením vyhnout se děrám nevjížděli do ještě větších. Že je noc vlastně velkým darem stejně jako modlitba do ticha se zavřenýma očima... Že víra znamená víc než vědění, protože je skokem do téhle tmy s důvěrou a odhodlanou láskou...

Určitě je tomu tak, vždyť vědět ani nemohou všichni, protože nejsou schopni... ale víra prochází srdcem a ta máme všichni stejná...

Řada lidí nedávno navštívila můj blog a způsobila mi otázku, zda svým přesvědčením jsem katolík, zda jsem pravověrný a zda je to, co hlásám, pravdivé. Zatím je (pro mě) odpovědí tahle úvaha- protože nemůžu pochopit a rozumem rozsoudit, tak "alespoň" věřím, doufám a miluji... ;)

 

Sdílet

Komentáře

Hermiona Jo, omlouvám se, nevšimla jsem si, že tykáš - příště taky přejdu k tykání...;-)

Hermiona bozoe: Ještě upřesnění - tím "sem" nemyslím nutně pod tento článek, můžeme se přemístit třeba do vzkazů...

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková